„Třista z místa“ aneb Čínský maglev 799 km/h na kilometru (?)
publikováno 16. 08. 2026 09:59
V posledních dnech se v médiích objevila zpráva, že „Čína znovu pokořila hranice možného“, neboť experimentální maglev, tedy vlak nadnášený pomocí magnetů na speciální trati, dosáhl nového rekordu, když se z nuly na 799 km/h dostal za jen 5,3 sekundy.
Dále zpráva uvádí, že extrémního zrychlení a rychlosti dosáhl prototyp vážící 1,1 t, který se testoval v laboratoři Tung-chu v centrální provincii Chu-pej na krátké trati o délce jednoho kilometru. Zrychlení vychází na hodnoty okolo 4 G, tedy 40 m/s2. „Test také potvrdil, že extrémní rychlost nebrání řízenému brzdění. Po dosažení 799 kilometrů za hodinu se maglev o váze 1,1 tuny plynule zastavil a stačila mu na to brzdná dráha o délce mírně přesahující 200 metrů.“
To už je příliš mnoho superlativů... Proto jsme se podívali na základní fyzikální zákonitosti popisovaného rekordu, který vzbuzuje pochybnosti už jen uváděnými krátkými vzdálenostmi pro zrychlení z 0 na téměř 800 km/h a opačně pro zastavení.
Potřebná dráha
Pro maglev o hmotnosti 1,1 t, maximálním konstantním podélném zrychlení 4 G (39,227 m/s²) a cílové rychlosti 799 km/h (221,944 m/s) vychází teoretické minimální dráhy následovně (výpočet nezohledňuje aerodynamický odpor a ztrátové odpory a pracuje s ideálně konstantním zrychlením):
- rozjezd z nuly na 799 km/h: doba zrychlení 5,658 s, minimální dráha 627,9 m, průměrná rychlost během akcelerace 399,5 km/h,
- zastavení ze 799 km/h do nuly při stejném maximálním zpomalení 4 G: doba brzdění 5,658 s, brzdná dráha 627,9 m.
Už tento parametr výrazně nesedí s tvrzením „stačila mu na to brzdná dráha o délce mírně přesahující 200 metrů“.
Lze předpokládat, že dotyčný maglev začal okamžitě po dosažení vrcholové rychlosti brzdit, pro což všechno potřebuje teoreticky dráhu alespoň 627,9 + 627,9 = 1 255,8 m. Ani tento údaj nesedí s tvrzením o „krátké trati o délce jednoho kilometru“.
Potřebná energie
Bez zajímavosti není ani energetická stránka věci. Pro popisovaný scénář pro předmět o hmotnosti 1,1 t (1 100 kg) je pro dosažení rychlosti 799 km/h (221,944 m/s) zapotřebí kinetická energie:
Ek = 1/2 mv2 = 1/2 x 1 100 x 221,9442 = 27 092 526 J neboli 27,09 MJ. To odpovídá 7,526 kWh.
Takže ideální akcelerace z 0 na 799 km/h vyžaduje minimálně 27,1 MJ mechanické energie, resp. 7,53 kWh. Při brzdění je potřeba stejných 27,1 MJ energie odebrat. Pokud by maglev měl rekuperační brzdění, teoreticky by bylo možné značnou část této energie vrátit zpět do elektrické sítě.
Jen pro představu dodejme, že energie 27,09 MJ by postačovala k uvedení vlaku o hmotnosti 1 000 t do pohybu rychlostí 26,5 km/h, ze které by vlak mohl setrvačností ujet na rovné trati vzdálenost zhruba 3 - 4 km.
Pak je také zajímavá otázka, jaký výkon je na tento rekord potřeba? Oněch 27,09 MJ se do vozidla musí dodat za pouhých 5,658 s. Průměrný mechanický výkon během celé akcelerace činí zhruba 4,79 MW. Na konci akcelerace je okamžitý mechanický výkon při 4 G přibližně 9,57 MW. Takže ideální pohonný systém by musel během akcelerace postupně zvyšovat výkon z 0 na 799 km/h až přibližně na 9,6 MW.
Mimo to je potřebné vzít v potaz, že oněch 7,53 kWh není skutečná spotřeba elektřiny ze sítě, ale pouze teoretická mechanická energie, kterou musí dostat samotné těleso. Kdyby celý trakční systém měl účinnost např. 90 %, bylo by nutné ze sítě odebrat minimálně 7,53 / 0,90 = 8,36 kWh (pro těch několik málo sekund).
A u skutečného maglevu by při rychlosti téměř 800 km/h byly skutečná potřebná energie a výkon ještě výrazně vyšší kvůli aerodynamickému odporu (vozidlo o hmotnosti 1,1 t nebude velké jako třeba krabička od zápalek). Pomíjíme, že uplatněná hodnota 4 G je extrémní a že pro běžný dopravní maglev by takové podélné zrychlení nebylo přijatelné kvůli cestujícím.
Závěr
Co tím vším chceme říci? Nezpochybňujeme, že čínská technika dosahuje někdy ohromujících výsledků. Nezpochybňujeme, že čínští výzkumníci nějaké pokusy s maglevem při velmi vysokých rychlostech provedli a že někde se tato technologie může uplatnit (vzhledem ke skupině vojáků na videu, postávajících u zkušební tratě, to nevypadá na přepravu civilních osob).
Chceme pouze upozornit na to, že některé údaje ohledně rekordu mohly být nějakým způsobem „upraveny“ a že při sledování podobných zpráv je vždy potřeba brát v potaz fyzikální zákony. Obzvláště pokud jsou prezentované hodnoty už nadmíru plné superlativů a pokud jde o zprávy z čínských médií, která mají především za cíl propagovat ve světě čínské úspěchy. Takže sice „Čína znovu pokořila hranice možného“, ale některé hranice přece jen pokořit nelze...
